Nejen o reklamě

About Nejen o reklamě

Aktuální témata na trhu s reklamou, trendy a výhledy do budoucna nejen ze světa Seznam.cz – to je podcast Nejen o reklamě. Hosty vyzpovídá seznamácký odborník Martin Jandora. Nový díl vychází každý druhý čtvrtek, tak nastražte uši.

Publisher

Seznam.cz

Category

business · business · technology

Language

cs

Explicit

No

First episode

5 Mar 2020

Latest episode

16 Dec 2022

Latest episodes

43 episodes in the feed.

1. 

   16 Dec 2022

   Magida Sukkari: Data si zaslouží náš systematický přístup

   Magi, ty jsi studovala na matematickém gymnáziu a pak jsi pokračovala na Filosofickou fakultu UK, kde jsi se věnovala historii. Jsi spíš analytický typ nebo vypravěčka příběhů? Já jsem trochu dva v jednom. Baví mě data a historie je vlastně také hodně o číslech. Za těmi čísly mě baví hledat příběhy a souvislosti, je to skládání puzzlíků. Navíc mi přijde, že se tyto dva obory navzájem dobře doplňují. Pracuje se s výzkumem v Česku na rozdíl od zahraničí jinak? Vnímáš ve světě nějaký trend? Já myslím, že v principu ne. Bohužel Čechy a Slovensko jsou tak malé trhy, že i přesto, že lokální brand manažeři nebo research direktoři by chtěli prozkoumat, jak se to dělá tady, ze zahraniční centrály dostanou přikázáno, aby se to udělalo tak, jak to funguje u nich. Což není moc šťastný postup. Ovlivnila pandemie nějakým způsobem marketingový výzkum? Ano i ne. V podstatě urychlila integraci trendů, které už nastoupily předtím. Třeba online výzkumy, panelové dotazování a technologické postupy jako AI a oční kamery. Dnes je to tak, že jsou projekty postavené jako kombinace metod a přístupů. Ty se hodně věnuješ měření médií. Většinou je to tak, že existují studie vždy pro jeden daný mediatyp. Ideální by však byla crossmediální metrika. Někdo by se musel pokusit udělat velký crossmediální výzkum nebo se vezmou data z jednotlivých mediatypů a dopočítají se překryvy. Co bys uvítala ty? Jak to dělají třeba jinde? Těch příkladů dobrých řešení ve světě moc není. Poměrně daleko jsou v této oblasti měření například Skandinávie nebo Nizozemí. V zásadě je to tak, že existuje hub, základní výzkum, který popisuje překryvy mediatypů. A na ten se pak párují velké mediální projekty. Zatím je nereálné, aby se dal udělat dostatečně reprezentativní, skutečně crossmediální výzkum na dostatečném počtu respondentů, který by popisoval úplně všechno od onlinu po deníky. Ale uvidíme, co nám budoucnost přinese.

2. 

   9 Sept 2022

   Ondřej Lukáš (Člověk v tísni): Naší zbraní v boji za lidská práva je hlavně špičkový marketing a komunikace

   Do nahrávacího studia tentokrát dorazil Ondřej Lukáš z Člověka v tísni. S moderátorem Martinem společně probrali fungování neziskové organizace, výhody a nevýhody síly značky Člověk v tísni v marketingové komunikaci nebo to, jak probíhá práce na jednotlivých kampaních. Co obnáší pozice mediálního koordinátora lidskoprávního oddělení? Lidskoprávní oddělení má za cíl zlepšovat postavení lidských práv v zemích, a to i těch od nás velmi vzdálených. V současné době působíme v 18 zemích. Pomáháme třeba aktivistům, kteří se dostanou do problémů. Snažíme se lobovat za jejich propuštění, finančně pomáháme jejich rodinám. Dále se snažíme pomáhat lidskoprávním organizacím. Nejviditelnější je teď válka na Ukrajině, kde jsme po 24. únoru museli změnit své cíle z dlouhodobé pomoci na pomoc okamžitou. Neboť jednotliví lidé a organizace potřebují pomoc teď hned. Začali jsme podporovat i tři ukrajinská média, protože jejich příjmy ze dne na den klesly na nulu. Vypláceli jsme platy redaktorům, aby mohli i nadále pracovat. Za těch 30 let fungování jste hodně vyrostli. Dokázal byste popsat, kolik lidí pro vás nyní pracuje? Neustále se to dynamicky mění. Ale už řadu let máme daleko víc zaměstnanců v zahraničí než v samotném Česku. V současné době máme v Česku něco kolem 500 lidí a v zahraničí pak asi 2000. Jak se komunikují věci spojené s porušováním lidských práv? Velmi těžce. Je to případ od případu. Nejde jen o to někomu pomoct, doručit finanční částku nebo ho relokovat do bezpečí. Snažíme se, aby se situace zlepšovala komplexně a byla udržitelná. To znamená, že ta komunikace je složitější. Začíná to u konkrétní pomoci a dále následuje lobbing v nejdůležitějších evropských a světových organizacích, kam jezdíme a snažíme se tyto změny zakotvit do legislativy. Zkrátka aby lidská práva měla právní rámec, který by znesnadnil i v budoucnosti tato lidská práva porušovat. Jakými kanály komunikujete? Digitální komunikace v posledních letech výrazně roste, překlopili jste i vaši komunikaci spíše do digitálu? Určitě omezujeme papírovou komunikaci jako je tištěná reklama a billboardy. Důvod je jednak marketingový, ale také ekonomický a ekologický. Chceme se chovat udržitelně. Snažíme nezatěžovat životní prostředí více než je potřeba. Značka Člověka v tísni je už poměrně známá. Jak vnímáte konkurenci, probíhá nějaký tzv. boj o dárce? Konkurenční prostředí existuje a je poměrně silné. My jsme sice silná značka, ale nejsme monopol. Je tu spousta organizací, které vykonávají skvělou práci. Jejich expertíza je prověřená lety práce a rozhodně se je nesnažíme přebít. Naopak je dobré spolupracovat a učit se jeden od druhého. Dokonce jsme členy několika skupin, kde si vyměňujeme informace. Co dále uslyšíte: Jak funguje výběr dárků pro Skutečný dárekOtevírá silná značka Člověk v tísni někde dveře?Jak motivovat markeťáky, aby šli pracovat do neziskového sektoru

3. 

   16 Aug 2022

   Marek Vrabec (Prague Sounds): Z Hradu jsem odcházel jen s odhodláním a chutí dokázat, že to zvládneme

   Hostem nové epizody Nejen o reklamě byl impresário Marek Vrabec. S moderátorem Martinem toho spolu probrali hodně. Například řešili podrobnosti ve změně názvu festivalu Struny podzimu na Prague Sounds, technické výzvy pořádaní koncertu na Vltavě nebo také, kdo v dnešní době poslouchá vážnou hudbu. Jaký je rozdíl mezi tím, když jste festival pořádali před 25 lety jako mladí nadšenci s hradem za zády a tím, jak vypadá festival dnes, kdy jste organizace, která ví, co chce a kam míří? Je to obtížně srovnatelné. Tehdy převládalo nadšení nad vědomostmi a dovednostmi. Bylo nás na to málo. Díky tomu jsme se ale naučili všechny činnosti, které vykonáváme dnes. Byť v jiném rozsahu a daleko sofistikovaněji. Jak vypadá organizační tým festivalu a vlastně celá organizace? Náš tým se během let postupně proměnil a rozrostl. Nyní se počet ustálil na 10 až 12 lidí, kteří celoročně pro festival pracují. V průběhu samotné akce se o organizaci starají desítky lidí. Jen pro představu, postavit pódium na pontonech v Praze není lehké. Vše se musí dopravit ze smíchovského přístavu a staví se to pak šest dnů. Jak pracujete s reklamou? Jak dáváte o festivalu vědět? Oslovujeme lidi, kteří hledají něco víc. Snažíme se to zohlednit i v té vizuální podobě. Několik let už pracujeme se studiem Najbrt, autorem letošního ročníku je konkrétně Jonatan Kuna. Letos byl úkol dvojnásobně těžký. Zadání znělo: zvládnout přechod z názvu Struny podzimu na Prague Sounds. Když přijdete na web Strun podzimu a Prague Sounds, je tam krásná animace, která z názvu Struny podzimu vykvete do Prague Sounds. Každý znak písma je svým způsobem unikát a určitým způsobem umělecké dílo, tak jako každý koncert festivalu. Věřím, že si to tu cílovku najde a ta to ocení. Co dalšího uslyšíte? S jakým rozpočtem v současné době festival pracujeProč se festival přejmenovalKdo je cílovým posluchačem