Klíče k médiím

About Klíče k médiím

Novináři o médiích. Pro studenty, učitele i všechny ostatní, kteří chtějí chápat svět okolo sebe.

Publisher

Klíče k médiím

Category

education

Language

cs

Explicit

No

First episode

17 Jun 2022

Latest episode

2 May 2023

Latest episodes

13 episodes in the feed.

1. 

   2 May 2023

   INTERNET PŘINESL INFORMAČNÍ CHAOS A NOVINÁŘE UDĚLAL Z KAŽDÉHO.

   Před nástupem internetu se mluvilo o mocných masových médiích – tisku, televizi a rozhlasu. Specializovaní tvůrci mediálního obsahu, jako jsou novináři, měli totiž možnost oslovit miliony lidí z různých koutů světa téměř ve stejný okamžik. Digitální svět jedniček a nul ale přinesl radikální změnu. Dnes může být mediálním tvůrcem každý, a to, čeho dříve dosáhla jen ta nejznámější média, dnes zvládne ze svého telefonu s připojením k internetu téměř každý. Jak internet změnil novinářskou práci? O tom si řekneme ve videu.

2. 

   1 May 2023

   JAKÉ MÉDIUM SI PUSTÍTE, KDYŽ VYBUCHNE ATOMOVÁ BOMBA?

   Proč je rozhlas v Česku i po sto letech důležitým médiem. Jakou roli hrál v našich dějinách? Kdy měl podle proroků skončit a jakým způsobem předpovídala hudební stanice MTV jeho zánik? A proč posloucháme podcasty? Odpovědi nejen na tyto otázky se dozvíte v novém dílu Klíčů k médiím.

3. 

   29 Apr 2023

   Jak učit média?

4. 

   8 Nov 2022

   Co to jsou média?

5. 

   7 Nov 2022

   Mně se nelíbí, co se mým dětem líbí.

6. 

   7 Nov 2022

   Jak vybrat média, která jsou důvěryhodná?

7. 

   7 Nov 2022

   Co učit děti o médiích?

8. 

   29 Sept 2022

   “Tradiční model médií je blízký zániku,” říká expert z britské univerzity Václav Štětka.

   Tradiční vydavatelský model je v krizi. Podle učitele a výzkumníka médií z britské Louhgborough university Václava Štětky média dlouhodobě nemohou počítat s příjmy z reklamy a musí se soustředit jak na budování předplatitelů, tak na další zdroje příjmů. Postupná transformace médií a zánik řady z nich však nejsou klíčovým problémem, kterým dramatická proměna digitálního světa v současné době přináší. “Nejzávažnější problém je ochrana soukromí. Stále více se ukazuje, že to je jedno z klíčových rizik, které souvisí naším působením v digitálním světě. Je to riziko, které například ve srovnání s dezinformacemi nebývá tak často zmiňováno, ale způsob, jakým odevzdáváme soukromým obřím korporacím naše data je naprosto bezprecedentní. To je něco, co v historii jsme nezakusili. Objem informací, které jako jednotlivci dobrovolně sdílíme s firmami, nad kterými nemáme žádnou kontrolu a které na nás tímto způsobem vydělávají, je naprosto bezprecedentní,” říká Štětka. Jak se souvisí užívání médií s politickými postoji a jak se v zemích střední a východní Evropy liší? Je dobré, nebo špatné, když oligarchové vlastní média? Jak citlivě vnímají lidé nezávislost a svobodu médií a jak moc je pro ně důležitá? Mají se média a novináři hlásit ke konkrétním politickým stranám? Proč je v Británii diskuse kolem BBC žhavé téma a co se s etalonem veřejnoprávního vysílání v příštích letech stane? Zakonzervují jí nebo zprivatizují? Nejen o tom mluví Václav Štětka v diskusi s Evou Hanákovou a Vladimírem Piskáčkem.

9. 

   24 Aug 2022

   Proč si média dobrovolně pouští žilou a kam je přivedlo náboženství dat a kliků? O čtenářích, vydavatelích i technologiích s Libuší Šmuclerovou.

   „Možná to krátkodobě zvětšuje byznys, ale do budoucna to nic neřeší,“ říká Libuše Šmuclerová o bezhlavém honu za kliky, který provádí některé mediální domy v Česku i ve světě. „Dnes jsme v situaci, ve které si technologické firmy díky svému datovému náskoku berou 60 procent a více inzerce, která v on-line prostředí je. Takže stále více bohatnou, mají stále více dat. A mají také čím dál větší společenskou sílu,“ popisuje Šmuclerová situaci klasických médií v podcastu. Proč jsou média sexy? Kam média přivedlo náboženství dat a kliků? Jak se stalo, že lidé neví, kde je pravda? Kam míří média? Přežijí tlak technologických firem? Kdo by je měl řídit – novináři, nebo profesionální manažeři? Jsme už ovládáni umělou inteligencí? A jaký mediální startup by založila, kdyby dostala volnou ruku a miliardu korun? Nejen o tom diskutují s Libuší Šmuclerovou Eva Hanáková a Vladimír Piskáček.

10. 

    2 Aug 2022

    Jak se stala influencerkou na sociálních sítích, k čemu sítě jsou dobré státním úřadům a jak vypadá krizová komunikace při útoku na jadernou elektrárnu? Dana Drábová hostem podcastu Klíče k médiím.

    Stala se mimoděk influencerkou a na twitteru ji sleduje už téměř sto tisíc lidí. Její sociální sítě mají obrovský dosah. Když se ruská invaze poprvé přiblížila k ukrajinským jaderným elektrárnám, byly její sítě hlavním informačním kanálem pro stovky tisíc Čechů. Přitom fyzička Dana Drábová dlouho odolávala – sítě si založila až po vstupu do politiky. „Mým původním záměrem bylo posloužit jako zesilovač. Můj twitter měl dostat do podvědomí sociální sítě našeho úřadu. Řekli jsme si, že kdybychom něco potřebovali rychle dostat mezi lidi, tak ty sociální sítě potřebujeme,“ popisuje šéfka Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová. Sama doufá, že její velká aktivita na sítích nebude mít dlouhého trvání. „Ale 24. února vyvstala od lidí vážná objednávka, aby o tom byli informováni. Takže teď to beru jako službu, ale už se opravdu těším, až ten rusák z Ukrajiny vypadne a já se vrátím k jednomu tweetu denně,“ dodává. Česko počítá s rozvojem jaderné energetiky, ve světle plynové krize své plány možná ještě uspíší. Nakolik se je podaří přetvořit v realitu, je věc druhá. Když se Dany Drábové zeptáte, proč se stavba jaderných elektráren pokaždé prodlouží a prodraží nikoli o drobná procenta, ale o celé řády, ona vaši otázku přeformuluje. „Já bych tu otázku doplnila o několik slov. Proč se nedaří stavět nové jaderné elektrárny v dohodnutém harmonogramu a za dohodnuté peníze v Evropě a Severní Americe? A proč se to daří v jižní a jihovýchodní Asii i na Středním východě? Proč se nedaří v Evropě prakticky žádné velké investici, včetně těch jaderných. Proč měla úžasná hamburská opera zpoždění pět let, proč nové berlínské letiště mělo obrovské zpoždění, proč došlo k ohromnému prodlení při stavbě ve finské jaderné elektrárně Olkiluoto? Protože naše civilizace je velmi bohatá a nemusí se moc snažit,“ tvrdí Dana Drábová. Jak se z ní stala influencerka, když se twitteru původně nechtěla ani dotknout? S jakými ministerstvy se kvůli svým sítím dostala do sporu? Proč bychom neměli zavrhovat plyn? Existuje vůbec čistý zdroj energie, a pokud ano, jaký to je? Když je možné postavit úplně bezpečnou jadernou elektrárnu, proč to nikdo nedělá? Jak by stát měl pomoci lidem, na které nejvíce dopadne zdražení energie? Proč se vůbec vrhla do politiky, ale nechce být prezidentkou? Nejen o tom v podcastu diskutují Eva Hanáková a Vladimír Piskáček s Danou Drábovou.

11. 

    19 Jul 2022

    Ať na mě bude tlak jakýkoli, já mu neustoupím. Otázky, dokud nesou mé jméno, nejsou politická samoobsluha, říká Václav Moravec.

    Je vášnivým obhájcem médií veřejné služby. Přesto ví, že zvlášť v našem prostoru to budou mít v budoucnu velmi těžké. Bitva nyní zuří nejen o jejich financování, řadě politiků vadí i jeho pořad. „Když politik prohlásí, že je ochotný zvednout ruku pro zvýšení poplatků za média veřejné služby, ale že má problém se dvěma entitami, kterými jsou Český rozhlas Plus a Václav Moravec, tak to jsem v dobré společnosti,“ říká Václav Moravec. • Který z hostů dokázal Václava Moravce vykolejit a čím? • Má na ně připravenou nějakou zabijáckou otázku? • Je Alena Schillerová nejlepší českou političkou? A v čem je stejná jako David Rath a autentičtější než Andrej Babiš? • Proč bychom měli platit víc za veřejnoprávní média? • Jsou youtubeři a influenceři žurnalisté? • A jak bude vypadat žurnalistika budoucnosti? • Proč vlastně Václav Moravec nemá rád podcasty? • A nechávají si Eva Hanáková a Vladimír Piskáček za rozhovory od hostů platit? Nejen o tom hovoří Václav Moravec s Evou Hanákovou a Vladimírem Piskáčkem

12. 

    1 Jul 2022

    Jaké byly první fake news v historii, proč jsou dezinformace součástí naší kultury? Trochu jiný pohled na média s autory podcastu Přepište dějiny Michalem Stehlíkem a Martinem Gromanem.

    Dezinformace, fake news a propaganda nejsou prázdné fráze. Naopak. Obsah jim můžeme dát již jen příklady jejich využívání v historii. Ale můžeme se z historie vůbec poučit a přestat polopravdám a manipulacím věřit? „Neexistuje možnost, že by se dalo bez dezinformací a fake news žít. Je to součást našeho charakteru. Máte tady masmediální prostředky daleko jiné, než měl Gutenberg, a zároveň gramotnost. Ale gramotnost nikoli si odlišit informace, ale gramotnost si je přečíst a utvrdit se v nich. Jediná cesta je, aby ta gramotnost přestoupila z prosté četby do přemýšlení. A to je vlastně nemožné,“ říkají historici Michal Stehlík s Martinem Gromanem. Proč jsou dezinformace součástí naší kultury odpradávna? • Proč bylo 19. století kolébkou fake news? • Jak s propagandou pracovali čeští komunisté? • Mají se média regulovat a jak vůbec pracovat s dezinformacemi? • Opravdu jsou řeči o potřebě kritického myšlení realizovatelné v praxi? • A proč jsou Stehlík s Gromanem skeptici, pokud přijde řeč na naši gramotnost? Nejen tyto otázky zodpoví historici Martin Groman a Michal Stehlík.

13. 

    17 Jun 2022

    Proč v Rusku uvěříte propagandě, i když nechcete a jak se dělá novinařina pod palbou? S Vojtěchem Boháčem z projektu Voxpot, médiích i knize o Kellnerovi.

    Vojtěch Boháč projel stopem velkou část světa, nakonec vystudoval v Rusku, stal se novinářem a pracoval v médiích jak na Krymu při anexi Ruskem, tak v Moscow Times v době, kdy ještě mohly svobodně psát. Nyní jako šéfredaktor vede a rozvíjí projekt Voxpot. Českým čtenářům a divákům přináší velmi kvalitně a do hloubky zpracovaná témata, která se týkají především dění ve světě. Vhledem k okolnostem, nyní je hlavním tématem Ukrajina.

Contact Klíče k médiím

Guest appearances

Books guests

Based on episode analysis; this does not confirm that the show is currently accepting guests.