OKOVINY

About OKOVINY

Mluvím o tom, co mě zajímá. Svět, domov, politika, byznys, společnost, sport. Vítejte v podcastu novináře a moderátora Ondřeje Koutníka.

Publisher

Ondřej Koutník

Category

business

Language

cs

Explicit

No

First episode

30 Oct 2025

Latest episode

28 May 2026

Latest episodes

10 episodes in the feed.

1. 

   28 May 2026

   Řítí se na nás největší energetická krize od války. Evropa potřebuje know-how Ukrajiny | Petr Pudil

   🌍 Evropa vstupuje do období, které může zásadně proměnit energetiku, bezpečnost i ekonomiku celého kontinentu. Konflikt na Blízkém východě, hrozba omezení Hormuzského průlivu, drahé energie, přezbrojování Evropy, AI revoluce i boj o data a kritické suroviny. Světový řád se mění rychleji, než si uvědomujeme. Do podcastu Newsletter Klub rváčů dorazil investor, filantrop a člen vedení Globsecu Petr Pudil. Rozebrali jsme právě skončený Globsec Forum v Praze, kde se setkali prezidenti, premiéři, ministři, šéfové globálních firem i bezpečnostní experti z více než 80 zemí světa. Mluvili jsme o tom: ⚡ proč Evropě hrozí největší energetická krize od druhé světové války ⚡ proč je dekarbonizace otázkou evropské suverenity ⚡ jak může Ukrajina změnit budoucnost evropské obrany ⚡ proč budou elektřina, data a kritické minerály rozhodovat o budoucí prosperitě ⚡ proč Evropa potřebuje kapitálovou unii a hlubší ekonomickou integraci ⚡ a proč Německo zůstává pro Česko klíčovou zemí Partnerem podcastu je investiční skupina Natland. Příjemný poslech. Ondřej Koutník🎙️

2. 

   4 May 2026

   Babiš v Baku: ropa, obchod a zbraně. Rusku se české sbližování s Ázerbájdžánem nelíbí

   🌍 Andrej Babiš vyrazil do Baku. Proč je dnes Ázerbájdžán pro Česko mnohem důležitější, než si většina lidí uvědomuje?V nové epizodě Newsletteru Klub rváčů rozebírám s podnikatelem a znalcem česko-ázerbájdžánských vztahů Elšadem Tagijevem zákulisí Babišovy cesty na Kavkaz — a hlavně to, co může přinést české energetice, byznysu i geopolitické pozici.⛽ Zhruba 40 % ropy spotřebované v Česku dnes pochází z Ázerbájdžánu.📍 A důležité je, že proudí mimo ruskou infrastrukturu: Baku–Tbilisi–Ceyhan → Turecko → Terst → TAL → české rafinérie.🇷🇺 Moskva na tuto trasu nemá páku.Řešíme ale i plyn, novou energetickou mapu Evropy, budování plynovodní „pavučiny“, české zbrojní firmy v Baku nebo to, proč Rusku nevoní sílící vazby mezi Prahou a Ázerbájdžánem.🎙️ V rozhovoru zazní:👉 jak probíhalo jednání Babiše s prezidentem Ilhamem Alijevem👉 proč bylo symbolické, že Alijev premiéra osobně svezl limuzínou👉 proč je Ázerbájdžán dnes klíčový pro evropskou energetickou bezpečnost👉 jak Rusko komplikuje export kazašské ropy👉 proč se Kavkaz stává strategickým koridorem mezi Evropou a Asií👉 co znamená vstup CSG do Ázerbájdžánu👉 proč Alijev otevřeně podporuje Ukrajinu v otázce okupovaných území👉 a proč budou důležité nadcházející volby v ArméniiUžijte si poslech. Partnerem podcastu je investiční skupina Natland.

3. 

   7 Mar 2026

   Írán jako globální rozbuška: předvolební strašák pro Trumpa i hrozba pro peněženky lidí

   V novém rozhovoru pro Newsletter Klub rváčů jsem hovořil s Jasmin Tagijevou, expertkou na mezinárodní vztahy a Blízký východ, která vystudovala Boston University a dnes žije v Bostonu 🇺🇸🎓. Díky tomu jsme mohli probrat nejen samotný válečný konflikt a jeho celosvětové konsekvence 🌍⚔️, ale i situaci v americké společnosti. Povídali jsme si o dramatickém vývoji v Íránu 🇮🇷, oslabení tamního režimu, řešili jsme otázku možného nástupnictví po zabití ajatolláha Chámeneího i to, zda je vůbec realistická změna režimu. Řeč přišla také na to, jak konflikt vnímá íránská diaspora 🌐, proč je situace uvnitř země mnohem složitější, než se může zvenčí zdát, a proč není jednoduché najít osobnost, kolem níž by se mohla sjednotit íránská opozice. Jasmin vysvětluje rovněž roli Rezy Pahlavího, limity exilové politiky a to, jak o dění v Íránu přemýšlí američtí voliči před midterms 🗳️. Pro Trumpa a Republikány může jít o faktor, který stranu oslabí v podzimních důležitých volbách. V této souvislosti jsme zmínili nedávné volby v Texasu 🇺🇸, které ukázaly, že voliči jsou citliví na otázku amerických zahraničních zájmů a jejich prosazování — mnohdy možná na úkor domácí agendy týkající se zejména ekonomických strastí obyvatel 💸📉. V závěru jsme rozebrali širší dopady války: ceny ropy a plynu ⛽, nervozitu států Perského zálivu, možný prostor pro Čínu 🇨🇳, vedlejší efekty pro Rusko 🇷🇺 i rizika pro Kavkaz a Ázerbájdžán. Rozhovor v širším kontextu ukazuje, proč konflikt v Íránu není jen regionální krizí, ale událostí s dopady na světovou ekonomiku 📊, americkou politiku i bezpečnostní situaci daleko za hranicemi Blízkého východu 🌎.

4. 

   19 Feb 2026

   Kuchyně světové politiky z Davosu a Mnichova. Nový řád, obchodní aliance, český sešup | Jozef Síkela

   🌍 V uplynulých týdnech proběhly v Evropě dvě akce, které formují světovou politiku, byznys i geopolitiku. Nejprve Světové ekonomické fórum v Davosu, poté Mnichovská bezpečnostní konference. U obou byl nejvýše postavený Čech v EU – eurokomisař pro mezinárodní partnerství Jozef Síkela. A v rozhovoru pro Newsletter Klub rváčů otevřeně popisuje, co se děje za kulisami. 🔎 Světový řád se mění „Procházíme systémovou změnou. Svět už nebude nikdy takový, jaký byl předtím.“ Davos byl podle něj ve stínu eskalace kolem Grónska, tarifů a napjatých vztahů mezi Evropou a USA. Mnichov se vedle bezpečnosti stále více věnoval odolnosti a přístupu ke strategickým surovinám. Bezpečnost dnes znamená i energie, suroviny a obchod. Politika síly a nátlaku sílí. 💼 Evropa jako obchodní velmoc „Jestli Evropa něčím je, tak je obchodní velmocí.“ EU posiluje vazby s Indií, Mercosurem i dalšími regiony. Dohoda s Indií znamená trh dvou miliard lidí a 25 % světového HDP. Mercosur může evropským firmám ušetřit až čtyři miliardy eur ročně. Investice a obchod se stávají klíčovým geopolitickým nástrojem Evropy. ⚡ Energetika a konkurenceschopnost Evropa bude potřebovat více energie než kdy dříve. Čistá výroba – z obnovitelných zdrojů i jádra – je podle Síkely otázkou pragmatismu, nikoliv ideologie. 🇨🇿 Česko a integrované jádro EU Rozhovor otevírá i citlivé téma pozice České republiky. V EU se formuje dynamičtější a integrovanější „ochotné jádro“. Co musí Česko dělat, aby v této skupině zůstalo? A jaké mohou být finanční a politické důsledky, pokud se ocitne mimo? 🎙️ Tohle je pohled z první řady na přepis světového řádu – bezpečnost, obchod, energie i českou budoucnost v Evropě.

5. 

   4 Feb 2026

   Pravda o L-159 pro Ukrajinu. Aero nabízí lovce dronů. Jak se lítá v Africe?

   ✈️ 🥊 Bitva o české letouny z dílny Aero Vodochody. Vláda Andreje Babiše tvrdí, že se neobejdeme bez čtyřech letounů L-159 Alca, naproti tomu velení armády a prezident Petr Pavel jsou přesvědčení, že stroje poskytnout na pomoc Ukrajině můžeme. Zašel jsem přímo do závodu v Odoleně Vodě, kde se L-159 vyráběly, a zjišťoval, jaká je situace v hangárech a na výrobní lince. A to s prezidentem společnosti Aero Vodochody Viktorem Sotonou, který Newsletteru Klub rváčů poskytl detailní rozhovor. Prototyp L-159 vznikl v druhé polovině 90. let jako lehký bojový letoun určený primárně pro podporu pozemních sil. Konstrukčně jde o podzvukový stroj, který nikdy nebyl navržen jako stíhačka určená k vybojování vzdušné nadvlády nebo k úkolům air policingu. Jeho silnou stránkou je schopnost nést relativně širokou škálu výzbroje a působit proti pozemním cílům, nikoli soupeřit s moderními nadzvukovými letouny. Válka na Ukrajině znovu otevřela otázku, jaké prostředky jsou v moderním konfliktu dostatečně efektivní. Masové nasazení dronů ukazuje limity klasické protivzdušné obrany, která je technologicky účinná, ale extrémně nákladná. Používat protiletadlové rakety v hodnotě milionů dolarů proti levným dronům je podle Viktora Sotony dlouhodobě neudržitelné. Právě tady se znovu objevuje zájem o lehké bojové letouny schopné operovat v nižších rychlostech a výškách. Nebeská liška jako efektivnější alternativa Podle Sotonova výkladu se ukazuje, že kombinace hlavňové výzbroje a relativně levných naváděných střel může být proti dronům velmi účinná. Drony se obvykle pohybují v rychlostech, ve kterých se podzvukové letouny dokážou bezpečně a efektivně pohybovat, sledovat cíl a zasáhnout ho bez použití nejdražších prostředků protivzdušné obrany. Právě zde Aero přichází s argumentem, že smysluplnější než debata o darování L-159 je uvažovat o novém letounu L-39 Skyfox. Ten je o více než dvacet let mladší konstrukce, technologicky dál a navržený je jako víceúčelová platforma. Skyfox může sloužit jak pro pokročilý výcvik pilotů, tak pro operační nasazení včetně hlídkování a boje proti ruským dronům.Skyfox podle Sotony nabízí kombinaci, která je nejen pro Ukrajinu atraktivní. Aero dnes deklaruje výrobní kapacitu přibližně dvanáct letounů Skyfox ročně, s možností navýšení až na osmnáct kusů. Firma má nasmlouvané zákazníky, ale při politickém a finančním řešení by byla schopna reagovat na nové požadavky v horizontu zhruba jednoho roku. Tradiční a nové trhy Nikoliv nevýznamnou část byznysu Aera dlouhodobě tvoří Afrika a Asie, kde stále létají desítky letounů L-39 Albatros. Země jako Alžírsko, Nigérie, Uganda nebo státy jihovýchodní Asie mají s českými letouny dlouholeté zkušenosti. Aero se snaží tyto trhy udržet kombinací generálních oprav starších strojů a postupným přechodem na Skyfox. Poutavé je Sotonovo vyprávění o nedávné unikátní cestě Skyfoxu po africkém kontinentu, kdy dva čeští piloti ukázali stroj v akci v mnoha státech Afriky. Uletěli desítky tisíc kilometrů, celá akce byla velice obtížná jak diplomaticky, tak bezpečnostně. Vedle tradičních zákazníků se otevírají i nové trhy v Evropě a v zemích NATO. Financování, licence a geopolitika Viktor Sotona otevřeně říká, že prodej vojenských letounů není čistě komerční záležitostí. Jde o dlouhodobý závazek na desítky let, který vyžaduje politickou důvěru, stabilní zahraniční politiku a státní podporu. Bez zapojení vlády, diplomacie a exportních institucí se podobné kontrakty realizují jen obtížně. V tomto smyslu jde zmínit českého eurokomisaře Jozefa Síkelu, do jehož portfolia v Evropské komisi spadá budování ekonomické diplomacie EU ve světě. Na závěr Sotona připomíná, že dodávky letounů nejsou jen obchodem, ale i nástrojem dlouhodobého politického a průmyslového vlivu. V případě Ukrajiny by mohly otevřít cestu k hlubší spolupráci, servisnímu zázemí, případně k budoucí obnově ukrajinského leteckého průmyslu. Právě v tom vidí Aero jednu z velkých strategických příležitostí pro Českou republiku.

6. 

   13 Jan 2026

   Mozek českých ropovodů vysvětluje venezuelský Dům z karet. Vše, co potřebujete vědět o ropě.

   Americký prezident Donald Trump mluví po zajetí tamního vládce Madura o Venezuele jako o ropném zázraku, který změní globální trh, srazí ceny a posílí americkou energetickou dominanci. Realita je ale podstatně složitější. Pokud chcete v kostce pochopit jeden z klíčových příběhů nového roku, pak jste na správném místě. V Newsletteru Klub rváčů jsem situaci rozebral se Zdeňkem Dundrem, členem představenstva a provozním ředitelem státního podniku MERO ČR – mimo jiné mužem, který byl stěžejní postavou operace odklonu Česka od ruské ropy. Z jeho slov mimo jiné vyplývá, že venezuelská ropa nemusí být vůbec kdovíjaký jackpot, jak by si Trump přál, ale spíš běh na dlouhou trať s nejistým koncem. Zásoby versus produkce Venezuela disponuje největšími zásobami ropy na světě, což se v posledních týdnech stalo základním stavebním kamenem politické rétoriky Washingtonu. Jenže zásoby samy o sobě nejsou totéž co ropná produkce. Zatímco v minulosti Venezuela těžila až 4–4,5 milionu barelů denně, dnes se produkce pohybuje pod hranicí jednoho milionu. Propad však nemůže překvapit. „Pozastavily se průběžné investice do infrastruktury, Venezuela neměla přístup k náhradním dílům, neprováděl se průzkum a postupně odešel lidský kapitál. Když to všechno dáte dohromady, tak ten průmysl prostě není v dobré kondici,“ shrnuje Dundr, jenž v uplynulých letech sehrál zásadní roli při rozšíření a posílení ropovodu TAL. Ten z italského Terstu přivádí ropu do českých rafinérií. Ropa, která neteče Venezuelská ropa patří mezi nejtěžší ropy na světě. „Když si člověk představí vodu, benzín nebo naftu, pak zná asfalt. A venezuelská ropa má k asfaltu často blíž než k tomu, co si běžně představujeme jako ropu,“ vysvětluje Dundr. To má zásadní dopady na manipulaci s ropou: „Jakmile se tahle ropa dostane na povrch a nechala by se standardně v nádrži nebo v ropovodu, tak by v podstatě ztuhnula. Manipulace s ní není vůbec jednoduchá.“ Navíc podle něj obsahuje řadu látek, které komplikují rafinaci. Výsledkem je, že venezuelskou ropu dokáže efektivně zpracovat jen omezený počet rafinerií. Z technologického hlediska dává Trumpův zájem o Venezuelu smysl především ve Spojených státech. Americký rafinérský systém byl historicky stavěn právě na těžké ropy. Klíčovou roli hrají technologie hlubokého zpracování: „Americké rafinerie mají jednotky, které dokážou tu složitou strukturu ropy za vysokých teplot a specifických tlaků rozštěpit a vyrobit z ní velké množství paliv. Součástí výstupu je asfalt a ropný koks.“Evropa je naopak nastavena jinak. „Evropa má jednotky hlubokého zpracování také, ale jiného charakteru. Proto venezuelská ropa dává technologicky větší smysl Americe než Evropě,“ konstatuje Dundr. Trump vytváří dojem, že stačí změna režimu a ropa začne téct. Technická a ekonomická realita je však odlišná. Především to bude vyžadovat investice ve výši až stovek miliard dolarů – ať už do průzkumu, těžby, úpraven, ropovodů, nádrží nebo přístavů. Čínská karta Geopoliticky pak americké akce ve Venezuele dalece přesahují hranice regionu a sahají až do Pekingu. Čína totiž byla hlavním odběratelem venezuelské ropy. „Čína má kapacity na hluboké zpracování těžkých rop a venezuelská ropa je velmi vhodná pro výrobu asfaltu a produktů pro těžký průmysl,“ vysvětluje Dundr s tím, že nahradit tento typ ropy nemusí být pro Čínu vůbec snadné. Pokud Spojené státy získají kontrolu nad venezuelským exportem, změní se i cenová dynamika. Má se Česko obávat? Pro Česko a střední Evropu nepředstavuje venezuelská krize – z hlediska dodávek ropy – problém. „Do České republiky se venezuelská ropa nikdy nedovážela. A ani na trase ropovodu TAL to nebyla dominantní ropa, spíš zkušební dávky,“ popisuje provozní ředitel MERO ČR. Důvody jsou i fyzikálního rázu: „V zimě má ropa v našich nádržích dva až tři stupně. Venezuelská ropa by byla úplně tuhá – to byste ji nedostával čerpadlem, ale lopatou.“ Mějte se dobře, ahoj Ondřej

7. 

   7 Jan 2026

   Venezuela po Madurovi: geneze narkodiktatury, ropný dinosaur a klíč ke Kubě

   🇻🇪 Do Newsletteru Klubu rváčů jsem nabral rozhovor s expertem na Latinskou Ameriku a přednášejícím na Metropolitní univerzitě Praha Traianem Urbanem o kontextu dění ve Venezuele.Podle Traiana se debata o Venezuele zbytečně stáčí příliš jednostranně k ropě. Americký zásah a uvěznění tamního autokratického vládce Madura podle něj nelze číst jen jako obchodní akci. Jde o kombinaci bezpečnosti, geopolitiky a ekonomiky — a jeden z klíčových dopadů se přitom netýká Caracasu, ale Havany.Podle Urbana fungovala Venezuela v posledních letech jako energetická a finanční opora kubánského režimu. Mezi oběma zeměmi existoval dlouhodobý barter: ropa výměnou za služby a know-how. Nešlo jen o lékaře, ale i o zpravodajské a bezpečnostní kapacity, které pomáhaly venezuelskému režimu držet společnost pod kontrolou.Pokud se venezuelský ropný tok přeruší, Kuba přijde o jeden ze svých hlavních zdrojů kyslíku. A to v situaci, kdy je kubánská ekonomika už dnes v kritickém stavu. Dopad tak nemusí být jen ekonomický, ale přímo politický.Ropa sama o sobě přitom není rychlá výhra ani pro USA. Venezuela má sice největší zásoby ropy na světě, ale její produkce je nízká a infrastruktura zdevastovaná. Jakýkoli návrat amerických či evropských firem by znamenal roky investic, technologicky náročnou těžbu a složitá politická vyjednávání.V rozhovoru rozebíráme, že Venezuela nebyla izolovaný autoritářský stát. Byla součástí širšího ekosystému režimů — a pád Madura může tento ekosystém narušit. Další stanicí může být právě Kuba, což už ve svých vyjádřeních naznačuje i americký prezident Donald Trump.Mějte se, čau Ondřej

8. 

   2 Dec 2025

   Šéf Globsec: Rus spravedlivý mír odmítá. Co má vzkázat Západ Putinovi? Ještě centimetr a dostaneš!

   ☮️ Poslední týdny přinesly horečnou diplomatickou aktivitu. Mluví se o míru, o plánu USA a o tom, zda se dá po skoro čtyřech letech války přiblížit spravedlivému ukončení ruského ataku 💀 Pozval jsem do Newsletteru Klub rváčů ředitele vlivného think-tanku s globálním zásahem Globsec Róberta Vasse. V podcastu jasně řekl: Rusko o spravedlivý mír nestojí a Evropa musí přestat žít v iluzi. „Rusko zatím nevysílá signály, že by tuto válku chtělo ukončit… je to jen pokus o zdržování.“ Podle Vasse Moskva věří, že čas pracuje pro ni, a že podpora Evropy i USA bude slábnout. Příměří nechce, natož skutečný mír. „Rusové nejsou ochotní ani na příměří. Chtějí pokračovat,“ dodal. Vass zároveň detailně popisuje chaos ve Washingtonu. Původní „mírový plán“, který koloval mezi vyjednavači, byl dle zjištění zahraničních médií spoluvytvářen ruskými představiteli a obsahoval body jako odstoupení ukrajinského území či závazek, že Ukrajina nikdy nevstoupí do NATO. Důležité je, že podle Vasse je v americkém týmu spolehlivý pouze jediný člověk - a to ministr zahraničí Marco Rubio, který podle šéfa Globsec Ukrajinu podporuje. Je to právě Rubio, kdo pro Ukrajinu nebezpečné body osekal a drží linii Západu. Ostatní vyjednavači? Největší otazník je Steve Witkoff, který dokonce Rusům radil, jak mají přesvědčit Donalda Trumpa“. To je podle Vasse „obrovské bezpečnostní riziko“. A co Evropa? „Evropa z velké části jen reaguje,“ míní. Přitom právě teď potřebují Evropané vlastní hlas, vlastní odvahu a rozhodnutí investovat do obrany. Vass říká napřímo: bez politické vůle jsme jednoduše zranitelní. „Musíme zlepšit vojenské schopnosti a hlavně politickou vůli bránit se. Rusko musí vědět: pokud se pohneš jen o centimetr, tak dostaneš do držky.“ Spravedlivý mír nevznikne tak, že malé země ustoupí velkým mocnostem. A už vůbec ne tím, že se Ukrajina donutí vzdát území, která Rusko ani po čtyřech letech nedokázalo dobýt. Jak říká Vass:„My bráníme základní principy, na kterých je postavena i suverenita České republiky.“ Moment, ve kterém se Evropa nachází, je křehký: Rusko je agresor, mír bez spravedlnosti by byl jen přestávkou před větším konfliktem a americké vyjednávání stojí a padá s jedním člověkem. Pokud má Západ obstát, musí být silný a jednotný. Mějte se dobře, ahoj Ondřej

9. 

   4 Nov 2025

   Potkal se Trump a Si. Úžasné? Rok příměří, ne míru. Číně zůstal vzácný klacek, USA zase čipy

   Americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se minulý týden setkali v jihokorejském Pusanu. Bylo to jejich první osobní jednání od vypuknutí nové fáze obchodní války, kterou Trump letos rozdmýchal. Trump schůzku po návratu na palubu Air Force One označil za „úžasnou“. Zajímalo mě, jak se o setkání dvou hlavních světových mocností mluví v Číně – a jaký význam mu přisuzují lidé, kteří dění na čínském trhu sledují zblízka. Na analýzu jsem se proto zeptal znalce čínského prostředí, ekonoma, překladatele a tradera Dana Vořechovského, spolumoderátora podcastu Růžička & Vořechovský, který stejně jako podcast Klub rváčů vzniká na platformě Klubovna. 🇨🇳🇺🇸 Rok klidu, ne míru Páteční summit přinesl soubor dočasných uvolnění a signál de-eskalace, ale ne systémovou dohodu. Každá strana výsledek prezentuje po svém. „Každá strana si odnesla něco, co může prodat doma, ale pod povrchem zůstává všechno při starém,“ zazní v podcastu. Podle The Guardian Trump po schůzce oznámil, že čínský prezident přislíbil „velmi tvrdě“ pracovat na omezení výroby fentanylu, syntetické drogy, která stojí za prudkým nárůstem úmrtí v USA. Washington výměnou sníží cla uvalená kvůli fentanylu z 20 % na 10 %, čímž se celková průměrná cla na čínské zboží sníží zhruba z 57 % na 47 %. V Číně se vyrábějí chemické prekurzory fentanylu, které končí v Mexiku a odtud proudí přes kartely do USA. Čína by mohla dohlížet na to, kdo chemikálie odebírá, a zda nejdou do rukou drogových kartelů. Z amerického pohledu může jít o gesto Číňanů směrem k Bílému domu, z čínské strany zase vstřícnost, která nic nestojí. Obě strany si mohou odškrtnout politický úspěch. ⚙️ Vzácné zeminy: páka, které se Čína nevzdá Druhým bodem byla dohoda o vývozu vzácných zemin (rare earths). Čína přislíbila pozastavit nová exportní omezení na pět prvků, vyhlášená 9. října. Starší restrikce z jara ale zůstávají v platnosti. „Když Trump říká, že otázka vzácných zemin byla vyřešena, není to pravda,“ říká Dan Vořechovský. „Číňané by museli spadnout na hlavu, aby se téhle páky vzdali. Mají v tom naprostou dominanci a tu si nechají.“ Vzácné zeminy nejsou vzácné výskytem, ale koncentrací a složitostí separace. Čína má monopol nejen na těžbu, ale hlavně na zpracování a výrobu finálních komponentů – magnetů, senzorů či polovodičových materiálů. Bez nich by nefungovaly elektromobily, baterie ani zbraňové systémy. „Číňané mají vzácné zeminy, Američané mají čipy. Obě páky na sebe narážejí a žádná z nich se vzdát nechce.“ 🌱 Soja: symbol, ne zlom Třetím bodem je obnovení nákupů amerických zemědělských produktů, především soji. Pro Trumpa politicky důležité, protože farmářské státy tvoří jeho voličské jádro. „Čína potvrdila, že nákupy obnoví, ale neřekla v jakém objemu,“ upozorňuje Vořechovský. „Od května nenakupují vůbec nic. Mezitím přesměrovali kontrakty do Brazílie a Argentiny – tamní soja má vyšší obsah bílkovin a často i lepší cenu. Návrat k americké soje nebude samozřejmý.“ Ve skutečnosti tak jde o politické gesto, ne o obrat trendu. Pro Bílý dům symbol úspěchu, pro Peking prostor k manévrování. 🌏 ASEAN: region, který hraje na obě strany Na širší mapě se mezitím proměňuje vztah Číny a jejích sousedů. „Vidíme přirozenou regionalizaci obchodu,“ říká Dan Vořechovský. „To, co dnes vypadá jako sbližování s Čínou, je spíš logický důsledek deglobalizace. Země jihovýchodní Asie se snaží udržet rovnováhu.“ 🕰️ Dlouhá Čína, krátká Amerika „Čína uvažuje v dlouhých obdobích,“ říká Vořechovský. „Nechce roční dohodu. Chce vědět, co bude za dvacet let. Tak vždycky postupovala – ať už jde o elektromobily nebo čipy. Když začala v roce 2001, nikdo tomu nevěřil.“ Trump naopak potřebuje výsledky rychle. „Americký prezident má čtyřletý mandát a potřebuje něco ukázat. Čína má pětiletky a trpělivost. To je ta zásadní asymetrie,“ uzavírá Vořechovský. Užijte si poslech, mějte se dobře. Ahoj Ondřej

10. 

    30 Oct 2025

    Geopolitický gamechanger, který Rusku nevoní. Jak klid na Kavkaze pomůže Evropě i Česku?

    Dohoda na míru mezi Ázerbájdžánem a Arménií Evropské unii pomůže. Ve hře jsou železnice, ropa či plyn. Vyzpovídal jsem českého developera s kořeny v Baku Elšada Tagijeva.Válečný konflikt o Náhorní Karabach se vlekl od konce 80. let minulého století. Ázerbájdžán a Arménie před několika týdny uzavřely dohodu o míru, která může značně ovlivnit energetickou mapu Evropy. Letos v srpnu v Bílém domě podepsali arménský premiér Nikol Pašinjan a ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev iniciativu označovanou zkratkou TRIPP (Trump Route for International Peace and Prosperity), zatím tento projekt existuje na papíře. Potenciál má ale značný.O tom, co to znamená pro evropskou bezpečnost, plyn a ropu i pro geopolitickou rovnováhu v regionu, jsem pro Newsletter Klub rváčů vyzpovídal Elšada Tagijeva – rodáka z Baku, znalce Kavkazu, bývalého novináře Rádia Svobodná Evropa, kritika putinovského režimu a dnes developera, který staví byty a domy na hranicích Prahy. Poslechněte si celý rozhovor, zde vybírám pět zajímavých a důležitých pasáží. 1️⃣ Otevření koridoru mění pravidla hry„Ázerbájdžánský prezident Alijev oznámil odstranění všech překážek pro export a tranzit zboží z Ázerbájdžánu do Arménie. To je historický moment – po třiceti letech války vzniká nový dopravní a energetický koridor, který propojí Ázerbájdžán, Arménii, Turecko a dál Evropu. Tím pádem se otevírá jižní cesta, která vůbec nekříží ruské území.“Tento koridor — železniční a potenciálně i ropovodní a plynovodní — může zásadně proměnit obchod mezi Asií a Evropou.2️⃣ Alternativa k ruským surovinám„Už dnes zhruba 27 % ropy, kterou Česko spotřebovává, je ázerbájdžanského původu. Proudí přes ropovod TAL z Terstu nahoru. Dřív šla ropa Družbou, kde ji Rusové míchali se svou těžší ropou. I plyn z Ázerbájdžánu dnes zásobuje Itálii, Řecko, Bulharsko, Srbsko, nově Maďarsko – a dřív nebo později může dosáhnout i Slovenska a Česka.“Evropská energetická mapa se tak pozvolna překlápí od severu k jihu – k trasám mimo Rusko.3️⃣ Evropa chce plyn, ale nechce investovat„Evropská unie říká: plyn bychom rádi koupili, ale nechceme investovat do nových plynovodů. To je hlavní problém. Ázerbájdžán staví na dlouhodobých kontraktech a musí mít jistotu návratnosti. Pokud se Evropa rozhodne investovat do infrastruktury, může mít stabilní přístup i k turkmenskému plynu – pátým největším zásobám na světě.“Pro EU by to znamenalo nejen diverzifikaci, ale i snížení geopolitického tlaku Ruska na energetické závislosti.4️⃣ Mír se Rusku nehodí„Jakákoliv destabilizace na Jižním Kavkaze hraje Rusku do karet. Starý ruský narativ rozděluj a panuj stále platí. Vždy, když je v regionu klid, Moskva ztrácí vliv. Rusko potřebuje chaos, aby mohlo vystupovat jako arbitr a ‚ochránce‘. V momentě, kdy si Baku a Jerevan dokážou vyjednat mír sami, ztrácí Kreml páku.“Proto Rusko tiše sabotuje stabilizaci oblasti – podobně jako na Balkáně či v Moldavsku.5️⃣ Azerové mezi medvědem a ajatolláhem„Ázerbájdžán má osm až deset milionů obyvatel a nad sebou agresivní Rusko, pod sebou Írán. Musí hrát velmi chytrou diplomacii. Alijev se usmívá na všechny strany, ale jeho kroky jasně ukazují snahu o emancipaci od Moskvy.“Tagijev pak přidal historku: na nedávném mediálním fóru v Karabachu pronesl Alijev slova, která vyvolala ticho v sále: ‚Ukrajina se nikdy nesmí smířit s okupací.‘ „To je jasný signál, komu v této partii drží palce,” dodal.Užijte si poslech, ahoj Ondřej

Contact OKOVINY

Guest appearances

Books guests

Based on episode analysis; this does not confirm that the show is currently accepting guests.